Dopis pro babičku

Milovaná babičko,

 

asi koukáš, co Ti to přistálo ve schránce viď? To jsem jednou tak seděla a říkala si, kdo pro mě v mém životě tolik znamená skoro 33 let. 

Jsi to TY! Babi… je toho tolik, kolik bych Ti toho chtěla říct. A Tak Ti zkusím napsat. Třeba Tě to potěší.

Znamenáš pro mě nejvíc v mém životě. Jsi moje milovaná babička, přítelkyně a opora. Víš o mě nejvíc. Máš mě ráda takovou, jaká jsem. 

Vždycky, když slyším v telefonu: "Prosím, Horká…" rozleje se mi po těle blažený pocit asi jako když jsi mi míchala krupicovou kaši, kterou umíš jen Ty. A vždycky jsi nadávala, že je odporná a že to musíš umýt. V srpnu za Tebou přijedeme a já se na ní tak těším. Koukej nakoupit a ne že na to zapomeneš. A taky si přeju krůtičku se zeleninkou. 

Babi jsem hrozně ráda, že máme jedna druhou. Tak strašně jsem se o Tebe bála, když jsi marodila. Myslela jsem, že mi odejdeš. Zachvátila mne panika a nepopsatelná bolest. I teď, když to píšu, tak pláču. Ale Ty jsi tu! Jsem pyšná na to, jak jsi se zotavila a jak na sobě pracuješ. I když jsem zvědavá na ty zaprášený kolečka od chodítka (smích). Já vím, že sis zase upravila pravdu, jak říkáš a že nechodíš :). 

Miluju Tvoje silonový zástěrky a ušmudlané brýle a Tvůj smích. 

 

Méně oblíbené je: JSEM NA OBTÍŽ. Babi, víš kolikrát jsem Ti musela být na obtíž já? A vychovala jsi mne. Nejlíp, jak jsi mohla. Starala jsi se o mě celý rok a celé roky. 

Nikdy mi nebudeš na obtíž, na obtíž jsou jen Ty slova. Užívej si, že Tě někdo miluje tak čistě, jako já a moje rodina. A jestli to ještě jednou řekneš, napíšu farářce, ať to přidá do Knihy hříchu. A budeš vidět. 

Jsi naše součást a bez Tebe bychom tady nebyly. Dala jsi mi do života tolik věcí. Třeba lásku ke knihám a za to Ti budu vždycky tolik vděčná. 

Čas hrozně letí a já vůbec nechápu, že jsem udělala maturitu (kvůli Tobě), naučila se rovnice (kvůli Tobě), optiku (kvůli Tobě), být člověkem (kvůli Tobě), mít srdce (kvůli Tobě), a být rozdavačná (ano… kvůli Tobě) a hubatá (ano…kvůli Tobě). Těch žab na jazyku, jak říkáš, když mluvím sprostě mam už celý arzenál. Můžu si zařídit farmu. Jmenovala by se U hubaté žáby. 

Babi… pro mě jsi anděl na Zemi. Pokaždé, když si na Tebe vzpomenu, tak se usměju a troufám si tvrdit, že nejen já, ale i moje milovaná Marí. Kolikrát na Tebe nadáváme, že jsi umanutá a zákeřná babice, ale je to všechno v lásce. 

 

Někdy bych chtěla vrátit čas. Ale to je jediná spravedlnost v životě, že to nejde. Já ten čas s Tebou trávím nejradši. Jsi moudrá žena a já si Tě moc vážím. Ráda Tě poslouchám, i když se opakuješ. Ano opakuješ. Cháá. 

 

Tvůj život nebyl mnohdy procháza Ordinací v růžové zahradě, ale ty jsi šla dál. S nadhledem. 

Dneska mám dvě děti. Meda mi Tě moc připomíná. Však se taky měla jmenovat Maruška. U nás jsi teď Babi Coco. Pamatuješ, jak se děti na to s Tebou koukaly? Od té doby Ti tak říkají. 

Těším se, až se uvidím, až obejmu mého malého hubeného koblížka a dam Ti jednu mlaskavou. 

Myslím na Tebe každý den, i když jsem 50 km daleko. Jsem ráda, že máme jedna druhou. 

Proto jaká jsi, jsi originál. Já jen doufám, že jednou budu stejná babička jako jsi Ty. Že na děti budu mít čas, prostor a trpělivost (kde jsi jí vzala nechápu). Že jim dám tolik lásky, jako jsi dala Ty nám. 

Miluju Tě, babi. Jsi Slunce moho života a zaříš v mém srdci. 

PS.: Jsme tak propojené, že mi akorát voláš na telefon. Ptáš se jak se mám. Teď zase o něco lépe. Protože TY.